Hydroterapie a krevní tlak
Jedním z nejviditelnějších kardiovaskulárních účinků hydroterapie je právě nižší tlak. Jak celý proces funguje?

Výhody vyhřívané vody
Teplota vody ve swim spa či vířivce se pohybuje okolo 35-40 °C, což je také doporučený terapeutický rozsah pro koupel s nízkou aktivitou. Při ponoření do teplé vody dochází k tzv. pasivnímu zahřívání, kdy se tělo zahřívá, aniž by se jakkoliv fyzicky namáhalo. Ve swim spa nebo vířivce se naše pokožka a jádro těla ohřeje přibližně o jeden stupeň. To není příliš, ale efekt tohoto procesu je velmi výrazný.
„Pasivní zahřívání se projevuje stejně jako kdybychom se věnovali mírnému aerobnímu cvičení – zejména zvýšením srdeční frekvence.“
Pro každého, kdo má problém s cvičením na suchu je právě tento efekt koupele ve swim spa velmi užitečný. Pasivní zahřívání také zvyšuje dostupnost oxidu dusnatého, díky kterému se rozšiřují krevní cévy. S menším vaskulárním odporem se snižuje kardiovaskulární zátěž, srdce dokáže pumpovat krev efektivněji a tím se sníží krevní tlak.
Podle výsledku studie z roku 2008 prováděné na myších, ponoření do teplé vody aktivuje tzv. proteiny tepelného šoku. To je skupina molekul, která chrání naše buňky před chladem, teplem a nízkou hladinou cukru v krvi. Při procesu jejich aktivace navíc dochází také k blokaci zánětlivé odpovědi a ke zlepšení funkce inzulínu, což nás chrání před obezitou vyvolanou intolerancí glukózy. Tento proces je proto prospěšný lidem s diabetem 2. typu.
Kardiovaskulární přínosy koupele ve swim spa či vířivce jsou srovnatelné se saunováním. A tyto výhody by měly zajímat především muže ve středním věku. Výzkum publikovaný v roce 2015 v časopise JAMA Internal Medicine hodnotil kardiovaskulární účinky saunování na skupině 2300 mužů středního věku. Muži se rozdělili do několika skupin, z nichž každá používala saunu v různém množství za týden. Studie odhalila zdravotní přínosy saunování, mezi nimi například „méně úmrtí na infarkty, mrtvice, různé stavy související se srdcem a další příčiny“. Ti, kteří se saunovali dvakrát až třikrát týdně, měli oproti skupině používající saunu pouze jednou týdně o 23 % nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění či smrtelných epizod ischemické choroby srdeční (nedostatečně prokrvení srdce).
„Ti účastníci, kteří saunu používali čtyřikrát až sedmkrát týdně, zaznamenali dokonce riziko nižší o 48 %.“
Výhody hydromasáže
Hydromasáž neboli masáž proudem vody je srovnatelná s klasickou masáží prováděnou masérem v salónu. Hydromasáž ve vlastním swim spa či vířivce si ale můžete užít u sebe doma, kde máte dostatek soukromí a pohodlí, nemluvě o výrazně nižších nákladech.
Studie publikovaná v International Journal of Preventive Medicine sledovala přínosy masáží na krevní tlak u 25 žen s prehypertenzí (časný varovný příznak vysokého krevního tlaku.) Každá z žen absolvovala 10-15minutovou masáž třikrát týdně po 10 sezeních. Jejich krevní tlak se posléze porovnával se skupinou jiných 25 žen, které také navštěvovaly salón a užívaly si relaxaci, nepodstupovaly ovšem masážní procedury. Výsledkem této studie je zjištění, že „průměrný krevní tlak ve skupině s masážemi byl výrazně nižší oproti skupině bez masáží“.
„A i po 72 hodinách měla „masážní“ skupina stále významný rozdíl v nižším krevním tlaku ve srovnání s druhou skupinou.“
Co dělat, pokud vás trápí vysoký tlak?
Hypertenze neboli vysoký tlak je v současnosti poměrně běžný problém. Ještě donedávna se vedly diskuze, zda je s vysokým tlakem vhodné používat swim spa a nebo vířivku.
„Nedávné studie nám sice pomohou toto téma objasnit, vždy se ale o možných kontraindikacích poraďte přímo se svým lékařem, který zná váš zdravotní stav nejlépe.“
Ve studii z roku 2003 publikované v Cardiovascular Risk Factor Reduction Unit na University of Saskatchewan se výzkumníci zabývali otázkou, zda jsou pro lidi s léčeným vysokým tlakem bezpečné vířivky. Výzkumu se účastnilo 21 lidí s vysokým tlakem ve věku 46–76 let, kterým byl jejich tlak měřen před, během a po 10 minutách ponoření do vířivky. Druhou kontrolní skupinu tvořilo 23 lidí ve věku 19-83 let, kteří vysokým tlakem netrpí a kterým byl tlak měřen stejně jako první skupině. Výsledek? „Ponoření do vířivky na 10 minut snižuje krevní tlak u subjektů s léčenou hypertenzí, ale ne více než u nehypertenzní skupiny.“ Dá se tedy říci, že na koupel v teplé vodě reagují stejně lidé s i bez vysokého tlaku. Závěrem studie bylo, že „strávit 10 minut ve vířivce by mělo být bezpečné pro většinu léčených hypertoniků.“
Jiná studie, která byla publikovaná v roce 2013 v časopise Blood Pressure Monitoring, zvažovala stejnou otázku v souvislosti s cvičením ve vyhřívané vodě. Tato studie prokázala, že „cvičení ve vyhřívané vodě vede ke snížení tlaku u pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí. A během 24hodinového denního a nočního období po cvičení ve vyhřívané vodě se kardiovaskulární zátěž významně snížila.“
„Tyto účinky naznačují, že cvičení ve vyhřívané vodě může mít potenciál jako nový terapeutický postup u pacientů s rezistentní hypertenzí.“
Mějte ovšem na paměti, že rychlé střídání horkého a studeného prostředí může váš krevní tlak zvýšit. Máte-li z vysokého krevního tlaku nějaké obavy, poraďte se raději se svým lékařem. A to zejména o tom, zda je pro vás vhodné:
-
vstupovat do swim spa a vířivky nebo z nich vylézat za velmi chladných či dokonce sněhových podmínek, při kterých budete vystaveni velmi rychlým změnám teploty;
-
ponoření do tzv. kontrastní vody, kdy se v určitých časových intervalech opakovaně ponořujete do horké a do studené vody.
Stejně opatrně postupujte také v případě, že máte obavy z nízkého krevního tlaku či pokud se u vás projevují jeho příznaky jako jsou závratě, motání hlavy nebo mdloby. Užíváte-li léky nebo doplňky stravy, které mohou snížit krevní tlak, vždy buďte opatrní při jakékoli činnosti, která může krevní tlak ještě více snížit a dostat jej až pod bezpečnou úroveň.
Díky kombinaci výhod koupele ve vyhřívané vody a hydromasáže je hydroterapie účinnou metodou snižování krevního tlaku. To je ale pouze jedna z mnoha výhod, které vám vaše vlastní swim spa či vířivka může nabídnout.